„Kdo hledá, najde, kdo tluče, tomu bude otevřeno. A ten, kdo tu zabloudil... je tady správně.“
„Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.“
📖 Evangelium: Lk 1,57–66
„Narození Jana Křtitele.“
Slova svatého evangelia podle Lukáše:
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal velikou milost, radovali se s ní. Osmého dne přišli obřezat dítě a chtěli mu dát po jeho otci jméno Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Ne, ale bude se jmenovat Jan!“ Namítli jí: „Tak se nikdo z tvého příbuzenstva nejmenuje.“ Posunky naznačovali jeho otci, jaké by mu chtěl dát jméno. On si vyžádal tabulku a napsal: „Jeho jméno je Jan.“ Všichni se tomu podivili. Ihned se mu uvolnila ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Všech jejich sousedů se zmocnila bázeň a po celém judském pohoří se mluvilo o všech těch událostech. Všichni, kdo to uslyšeli, uvažovali o tom v srdci a ptali se: „Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním!“
❤️ Zrnko pro dnešní den:
Když se člověk konečně odváží poslechnout pravdu, rozváže se mu jazyk i srdce.
„Kdo hledá, najde… i když to může trvat!“ (Mt 7,7)
„Drahý Bože, přicházím k Tobě takový, jaký právě jsem. Nevybroušený, často zmatený, občas unavený, ale s nadějí, že i moje otázky mají u Tebe místo. Dej mi moudrost, abych se v tomhle světě neztratil, a dej mi humor, abych se dokázal smát i tehdy, když to působí nemožně. A když padnu, ukaž mi, že i pád může být začátkem cesty. Amen.“
Vítejte, milí čtenáři a internetoví poutníci,
tenhle blog nepíšu proto, že bych měl všechny odpovědi. Píšu ho proto, že věřím, že víra se neděje jen v kostele, ale i na zastávce autobusu, v čekárně u doktora, v kuchyni, kde se připálí večeře, nebo v tichu, které nás přepadne uprostřed hluku. Není to sbírka naučných článků ani kázání v digitální podobě. Je to spíš pokus hledat stopy Boha v obyčejném dni a ukázat, že křesťanství může být nejen vážné, ale i radostné, úsměvné a lidské.
Tento blog je určený všem, kdo se ptají. Pro věřící, kteří občas zakopnou a potřebují slyšet, že nejsou sami. Pro hledající, kteří by rádi našli víc než jen fráze. Pro skeptiky, kteří chtějí zjistit, jestli víra dokáže být srozumitelná i bez patosu. A pro posměváčky, kteří se možná překvapí, že i křesťané mají smysl pro humor a nebojí se mluvit o svých pochybnostech.
Víra pro mě není vitrína s dokonale naleštěnými exponáty. Je to cesta, batoh, ve kterém se povaluje všechno možné: otázky, radost, únava i smích, který občas přijde v tu nejnevhodnější chvíli – a právě proto je nejupřímnější. Je to světlo v obyčejném dnu a dech, který nás drží, když máme pocit, že už nezvládneme ani krok.
Možná tady najdete odpověď. Možná jen inspiraci k tomu, položit si novou otázku. A možná prostě jen úsměv nad tím, že i víra může být obyčejná a radostná. To všechno sem patří. Protože Bůh není vzdálený pozorovatel, ale někdo, kdo se nechává najít uprostřed našeho chaosu.
Tak se posaďte, nebo klidně zůstaňte tak, jak právě jste, a čtěte. Pojďme spolu hledat Boha tam, kde by nás to dřív ani nenapadlo. Protože Bůh ví, co dělá. A my se to možná teprve učíme chápat.
Člověk není jen tělo, ale i mysl a duše. V podcastu Pod Povrchem mluvím o tom, proč zdraví není jen otázka kalorií a kilometrů, ale i víry a vztahů. Poslechnout si mě můžete kliknutím na horní tlačítko s mikrofonkem.
ZDARMA KE STAŽENÍ
Kliknutím na obrázek otevřete flipbook a případně si stáhnete i samotné PDF.
„Hledej pokoj a usiluj o něj!“ (Žl 34,15)
Každý týden něco nového. Týdeník přináší pravidelnou dávku inspirace, která vás provede radostmi i výzvami života. Někdy je třeba zastavit se a nechat se povzbudit. Objevte pohled na víru, který vám dodá sílu i klid. Přijměte pozvání na týdenní zastavení.
„Všecko zkuste, dobrého se držte.“ (1 Tes 5,21)
Někdy se život zamotá a my hledáme odpovědi. Myšlenkovník je prostor pro úvahy, které vás nakopnou, pobaví nebo prostě jen rozproudí myšlenky. Není to přednáška, ale sdílení lidské zkušenosti. Víra jako cesta, která někdy vede klikatě. Přijďte se zamyslet.
„Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8,32)
Katolík je místo, kde se potkává víra s každodenním životem. Odpovědi na otázky, které si možná kladete, i zajímavosti, které vás mohou překvapit. Historie, teologie, ale i praktické rady. Víra jako živý proud, který prochází časem i naším životem. Čtěte a objevujte.
„Vždyť radost v Pánu je vaše síla.“ (Neh 8,10)
Víra může být i veselá! Vtipník ukazuje, že radost je součástí života stejně jako otázky a hledání odpovědí. Smysl pro humor nám pomáhá přežít i těžší dny. Proč se na víru nepodívat s nadhledem? Přijďte se zasmát a najít radost i v obyčejných věcech.
Možná jste mě objevili tady na blogu Bůhvíproč, místě, kde se víra potkává s obyčejným dnem, s úsměvem i pochybností, s kafem v ruce a otázkou v srdci. Kde hledáme, ptáme se, někdy tápeme a přesto, nebo právě proto, věříme. Ne proto, že musíme, ale protože chceme.
Jenže tím to nekončí. Kromě těchto duchovních a lidských zamyšlení píšu také fejetony, které publikuji na platformě Médium od Seznamu. Jsou to krátké glosy o společnosti, politice, absurditách doby i každodenních bizarnostech, které nám protečou mezi prsty jako ranní zprávy a přesto v sobě nesou příběh. Tam se nebojím být víc ironický, všímavý a někdy i sarkastický, protože i humor dokáže odhalit pravdu, která by jinak zapadla.
Na Médiu najdete pod mým jménem i tlačítko „Sledovat“. Budu rád, pokud návštěvníci tohoto blogu podpoří mou tvorbu i tam a přidají se k mým čtenářům přímo na Seznamu. Upřímně mě zajímá, kolik z vás se rozhodne kliknout, protože pro autora je to nejen povzbuzení, ale i znamení, že jeho slova našla cestu dál.
Píšu tak, jak to cítím. Někdy s jemnou ironií, jindy s roztřeseným úsměvem. Občas se trefím do černého, občas jen do vlastní nohy. Ale vždycky s chutí a s přesvědčením, že slova mají smysl, i když jsou někdy pokřivená stejně jako svět, o kterém vyprávějí.
Baví mě hledat věci, které jiní přehlédnou. Detaily, které umí vyvolat smích, mrazení v zádech nebo tichý souhlas. Nejsem profesionální novinář, spíš pozorovatel, který rád píše. A když moje slova někoho potěší, rozesmějí nebo přimějí na chvíli se zastavit, pak to celé dává smysl.
Pokud vás baví víra s úsměvem, svět s nadhledem a psaní, které si na nic nehraje, věřím, že si cestu k mým fejetonům najdete. A jestli vás osloví, pak díky za každé sdílení, komentář či kliknutí na „Sledovat“, protože to není jen radost pro autora, ale i most, po kterém může slovo dojít dál.
